- Na Krůtě uděláme šifru, která bude mít osmadvacet kroků.
   A až pak jim tam vyjde...
- ... tudy ne.

(Ricc a Dero v hospodě po hře v reakci na semaforovou šifru)

Bedna 2011

Píšu bakalářku, takže ohlas na jubilejní desátou Bednu bude co do rozsahu skromný. Bylo to prima, pobavili jsme se, zaluštili, vybojovali bitvu proti různým nepřízním osudu, počasí i šifrám a těšíme se zase na příští rok!

Za Přizdisráče už obligátně sepsal...



No dobře, něco vám povím. Šli jsme ve třech. A přestože je to nádherná záminka k přizdisráčskému pofňukávání, velkou radost jsem z toho neměl. Kamarádi ze zpřátelených nebo zrivalených týmů už měli týmy dávno poskládané, takže naše řady už nikdo další nerozšířil. Zejména jistý tým začínající na Dopijem a končící pudem se otevřeně radoval z našeho mínus dva handicapu.

Před hrouJedenáct dopoledne. Sobota. Tom mi píše, že ještě nemá zajištěnou dopravu a že mu není nějak dobře, takže neví, jestli vůbec dorazí. Naštěstí se brzy ukazuje, že jde o podařený kanadský žertík a že v autobusech Eurolines už taky funguje bezdrátový internet. Takový humorný frk mě však nemohl vyvést z rovnováhy, takže pokud vám bude někdo tvrdit, že jsem pobíhal po bytě a panikařil, jde o mystifikaci a snahu mne zdiskreditovat.

Před hrou se ještě stavujeme na jedno, kde nám už dříve nejmenovaný tým ukazuje, jak vypadají jejich záda, s nějakou vtipnou průpovídkou, které ostentativně nevěnujeme pozornost. Cestou na start verbujeme krutou Páju, aby se k nám přidala, ale ta zůstává Riccovi a Mupákům věrná.

StartVyzvedávám startovní balíček, usazujeme se, obdivujeme tři brány, které orgové na louce vztyčili, a čteme úvodní slovo. Máme si vybrat bránu a tipnout co nejnižší číslo, které netipne žádný z ostatních týmů. Pekelnou bránu nemůžeme Paču upřít, takže se diskuse vede pouze nad vhodnou strategií výběru čísla. Tomovu jednadevadesátku zavrhuju jako příliš vysokou a přicházím s lepším číslem. 38. Osmatřicítka je číslo všehovšudy nenápadné, ničím nevybočující, absolutně průměrné a nudné. To nikdo tipovat nebude, říkám.

Pozorný čtenář přizdisráčských reportů si jistě vybaví, že pakliže něco zavile tvrdím, nemívám pravdu. Ale takhle kolosálně jsem se ještě nemýlil. Když jako poslední procházíme pekelnou branou, klopím uši a v duchu si slibuju, že už raději nikdy na nic neprojevím názor.

1$ GolfDostáváme do ruky golfové hřiště. Tedy jenom šifru s ním. Projevuju názor, že jde o kreslení a že par určuje počet úderů hole do míčku. Tentokrát jsem se naštěstí trefil. Trošku šifru přiohneme stylem "aby to vyšlo", Paču z poloviny písmen vyzírá řešení, takže můžeme pokračovat k Místodržitelskému letohrádku.

1# LidiceTam si hrajeme s geometrickými tvary, do nichž jsou zapuštěna písmenka. Protože všechny tvary mají průměr přesně dva centimetry, docela dlouho si to i rýsujeme, ale nic nevychází. Když pak ale přijde Yeti, sedne, chvilku s týmem něco laboruje, Zuza bodne prstem do mapy a odcházejí, říkám si, že to bude něco triviálního. Kouknu do mapy, chvilku s ní laboruji, najdu Lipany, kouknu na šifru, pochopím a taky odcházíme.

1@ MortrisJdeme vrchem Stromovky, takže míjíme i stanoviště na lávce nad železnicí. Dávám si katonský závazek, že příští šifru vyřešíme korektně bez haluzení a pasování stanoviště na šifru. Nakonec to však ani není nutné, protože podobnou morseovku jsme viděli na Per Partes. Dvacet sekund a Tom se může otočit na podpatku a doběhnout pro poslední zadání dvojky.

2. VektoryDvojka se skládá ze tří samostatných úloh. První padne procházka po Prabrně, krátce na to i černý střelec, jenom kostička, mrška, chvilku odolává. Kutálíme na několik způsobů, ale nakonec krotíme své nadšení, s nímž jsme kutáleli třeba i přes pět mapových čtverců, a věci začnou dávat smysl. Máme tedy tři vektory.

Když je složíme, poslední mine vyhlídku v Tróji o dobrý půlcentimetr. Zatímco kontrolujeme jednotlivá řešení, dobře naladění Dopijáci nám ukazují záda a mizí kamsi na sever. Tož aspoň světovou stranu máme správně. Po nějakých patnácti minutách neúspěšných pokusů o přesnější rýsování se přeci jen odhodláme taky vyrazit.

3. VlajkyPo cestě si s Paču jen tak ze sportu vylezeme na nesprávnou kótu, takže na třetí stanoviště docházíme ambivalentně naladěni. Obrázky. Barvy poznáváme hned a vlajky zakrátko nato. Ale protože se nám výhled líbí, zdržíme se ještě hodinku, než Tom vyřeší, jak tu Velkou skálu přečíst, aby to dávalo smysl.

4. AnakondaNa Velké skále dostáváme šifru s divnými větami. Že na sebe sousedící slova jedním písmenem navazují, to si všímáme hned, že toto navazování neplatí, pokud je použita čárka, taktéž. Grafika? Ale co s tím dál? Chvilku "obdivujeme" odvážlivce, kteří si za stanoviště zvolili místo pod lampou na dělicím travnatém pásu čtyřproudé silnice, ale pak se snažíme přemýšlet.

Že by se strhla zrovna smršť nápadů se říct nedá. Nakopne nás až deštěm vynucený přesun do civilizace. Pod stříškou před vchodem paneláku je klid a sucho, ideální pracovní podmínky pro můj mozek. Stý pohled na šifru konečně přinesl další relevantní pozorování v podobě opakujících se písmenek, čímž se znovu nabízí myšlenka na grafiku. A tentokrát už to jde.

5. ZviřátkaPája se chlubí, že sedí kdesi nespecifikovaně na špici startovního pole s Tučňáky, takže je jasné, že musíme přidat. Dohledávka Trójské vyhlídky bohužel není v dešti a tmě z nejrychlejších a ani prostor pro efektivní luštění se nenachází snadno. Tom se sice zamiloval do jakéhosi jehličnanu, pod nímž opravdu sucho bylo, ale i tak po sérii prvních pozorování luštění pětky odkládáme a jedeme na Kobylisy do podchodu u metra.

Stejný nápad měl i nezanedbatelný počet dalších týmů, takže budeme luštit v dobré společnosti. Tedy kromě toho týmu, který se nerozpakoval sednout si metr od nás a řešit šifru, naštěstí předchozí, velmi nahlas. Pětku máme v podstatě vyluštěnu. Dokonce padne i otázka "Proč je někde zviřátek víc?". Jenom ta mentální cesta od pozorování k polskému kříži je zase zbytečně dlouhá. Když mi to docvakne, necítím zrovna zadostiučinění, jenom slabý záchvěv radosti, že budeme moci luštit zase něco jiného. Ale zviřátka pěkná a hledání asociací je vždycky zábavné.

6. SemaforyProtože je další stanoviště kousek, necháváme Toma hlídat jeskyni a vyrážíme s Paču na lov mamuta sami. Odlovíme, přineseme, řeknu "Semafor" a oni řeknou "Ugh" a "Egh". Naštěstí jsem to řekl správně, protože správně otočené semafory se vyznačují nepřehlédnutelnou pravidelností. Pak ale s šifrou víc než hodinu nehneme, dokud si Tom nevšimne, že jedna ruka v každém řádku zůstává vždy na své pozici.

To(m) mi vlije energii do žil. Že by zase grafika? A opravdu! Píšu zakysnuvší Páje, že jsme to dali, dostává se mi nelichotivé odpovědi a pak... šok. Vychází nám pouze mezitajenka. Vybíráme tedy obojetná písmenka, chvilku laškujeme s různými zápisy těl, nakonec ale ten správný vymyslím a můžeme se tentokrát už doopravdy hnout z místa.

Po otřesném startu jsme se posunuli někam k padesátému místu, což není vůbec zlé. Na mapě Okrouhlík vypadal jako park, takže nás překvapuje, že musíme obcházet prales, abychom se dostali k dětskému hřišti. 7. MondrianVyzvedáváme Mondriana a sedáme pod balkon blízkého domu.

Luštíme jako myšky a luštíme úspěšně. Už podruhé za hru jsme správně identifikovali morseovku, což je přizdisráčský rekord. V této šifře je dokonce použita několikrát! Park Košinka, klén. Není nad čím pochybovat, přesouváme se a doufáme, že jsme si bleskovým řešením zase polepšili.

8. Jako loniOsmičku vybíráme jako čtyřicátí a jsme plní odhodlání to dotáhnout aspoň na 38. příčku. Takže musí přijít nevyhnutelný zásek. Přicházíme na spoustu pozorování ohledně pěti i sedmipísmenných slov, ale nedaří se mi je dát topologicky dohromady žádným rozumným způsobem. Od toho máme v týmu přesně ty lidi, kteří tu s námi dnes nejsou. Navíc přichází ranní krize, takže ke konci už jenom driftujeme a čekáme na SMSku s polohou šifry proti trudnomyslnosti.

Ta přichází dle očekávání zhruba po dvou a půl hodinách. Naštěstí je blízko. Míjíme JÁDRO Mup a zrychleně se přesunujeme k západní bráně hřbitova na ulici Krejčího, Tom si pohraje s trojkovou soustavou a můžeme se zase vracet. A dál, až Na Rozhraní!

9. SmyslTam vyzvedáváme smyslnou šifru, ale ještě než se stihneme ponořit do víru překombinovanosti a šílených nápadů, tak Paču správně vypichuje smysly a Tom trvá na tom, že by v tom (3x tom za sebou, to musí [a hele, další to-m!] být rekord!) měla vězet binárka. Raději mu neodporuju a tak jenom zapisuju písmenka, a to ještě blbě. Když to napotřetí konečně zvládnu, můžeme pokračovat.

10. KapalinyPodviní je opravdu krásný park. Pro mě se tohle místo stalo největším terénním objevem letošní Bedny. Jako u vytržení jsem pořád jenom opakoval, jak se mi tu líbí, až jsem samým rozrušením málem zapomněl hledat jez. Naštěstí ho našel Tomáš a přinesl jednoduchou šifru, při níž jsme si zopakovali něco o hustotě kapalin.

11. KolečkoTorso železničního mostu obdivujeme jen krátce. Když si ujasníme, na kterém břehu by měla šifra být, tak ji i nacházíme. Luštění už ale tak dobře nejde. Do konce hry nezbývá mnoho času a i přes početná pozorování se nezdá, že bychom se blížili rozlousknutí kolečka. Správně řešíme, že nevíme, jakým způsobem písmenka na 27 stran napasovat. Paču s Tomem usínají a já si sám nevím rady.

Když se Tom probudí, řekne něco, co už si nikdo z nás nepamatuje, každopádně to něco obsahovalo slovo "seřadit". A já najednou vím, proč se na kruhu každá barva jednou opakuje třikrát a dvakrát. Najednou vím, jak použít trojkovou soustavu. Řadím písmenka - a nic nevychází. Řadím znovu, nic nevychází znovu. Nestihnu další pokus, protože hra končí. Každopádně vyzkoušet podtržítko jako první, nikoli poslední znak, se nabízelo a bylo to v pořadí. Takže: mohlo to být i lepší, ale konečné 46. místo není vzhledem k oslabené sestavě a tristnímu startu žádným zklamáním.

ResuméLetošní Bedna mě osobně velmi potěšila. Mapa, způsob startu i jednotlivé šifry a trasa, vše na vysoké úrovni. Když se dá říct, že nejnepříjemnějším prvkem hry je prostý déšť, už to něco znamená. A teď mne prosím omluvte, reportáž sice ano, ale bakalářka se jistě sama nenapíše. :) Velké díky, orgové, a za rok zase naviděnou!

Za Přizdisráče už obligátně sepsal

-- Dero [?]

Zpět na stránku týmu